Žalm 37

Odvrať se od zlého a čiň jen dobré.

– 1 Nerozhořčuj se nad špatnými,
neřevni na ty, kdo pášou zlo!

– 2 Zakrátko zvadnou jako tráva,
uschnou jak bujná bylina.

– 3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro,
pokojně, věrně v své zemi žij.

– 4 Jen v Pánu měj své potěšení:
po čem tvé srdce touží, on dá.

– 5 Svou cestu života svěř Pánu,
důvěřuj, on už učiní své.

– 6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti
a tvému právu jak bílému dni.

= 7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj,†
nežárli na toho, komu se daří,
i když je přitom samá lest.

– 8 Přemáhej hněv a zanech záští,
nezlob se, z toho roste jen zlo.

– 9 Zlí totiž budou vyhlazeni;
kdo v Pána doufá, podrží zem.

– 10 Jen ještě chvíli, a bezbožník zmizí:
pohleď, tu stál – a není ho již!

– 11 Kdežto pokorní obdrží zemi
a hojný pokoj bude jim přán.

– 12 Bezbožník ukládá spravedlivému
a zuby skřípe na něho.

– 13 Pán však se jeho úkladům směje,
vidí už nadcházet jeho den.

– 14 Hříšníci tasí svoje meče,
k výstřelu napínají luk,
– jen aby skláli ubožáka,
pobili všechny pokojné.

– 15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí
a jejich luky se přelomí.

– 16 Lepší je trocha poctivcova
než velké jmění bezbožných;

– 17 protože hříšným se přerazí paže,
kdežto poctivé podepře Pán.

– 18 Pán dobře zná život bezúhonných,
dědictví jejich je navěky.

– 19 V neblahých dobách nebudou v hanbě,
i za dnů hladu se nasytí.

= 20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze -†
vždyť všichni nepřátelé Páně jsou jen jako to luční kvítí:
zaniknou, odvanou jako dým.

– 21 Hříšník se dluží, aniž co vrací;
dobrý však z lásky rozdává.

– 22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi,
ti, které proklel, vyhynou.

– 23 Pán posiluje kroky toho,
čí život se mu zalíbil.

– 24 Padne-li, ležet nezůstane,
vždyť Pán ho drží za ruku.

= 25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy,†
aby byl dobrý ponechán v bídě
a jeho děti šly žebrotou.

– 26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí,
v dětech svých bude požehnán.

– 27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré,
zůstaneš takto navěky živ.

– 28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti
a neopouští svoje věrné;
– zatímco nepoctiví zajdou,
rod hříšných bude vyhlazen.

– 29 Jen spravedliví zdědí zemi,
navěky na ní budou žít.

– 30 ústa řádného mluví vždy moudře
a jeho jazyk pravdivě.

– 31 V srdci si nese Boží zákon,
krok jeho nezakolísá.

– 32 Za spravedlivým slídí hříšník
a snaží se ho usmrtit.

– 33 Pán ho však nenechá napospas zlému,
na soudu nedá ho odsoudit.

= 34 Doufej v Pána, choď jeho cestou:†
a povýší tě k držení země,
záhubu hříšných uvidíš.

– 35 Znával jsem hříšného násilníka,
jak pyšný cedr se vypínal:

– 36 přišel jsem podruhé – nebylo ho,
hledal jsem jej a nenašel!

– 37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé:
takovým patří budoucnost.

– 38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy,
potomstvo hříšných vyhyne.

– 39 Sám Pán je spásou spravedlivých,
v čas nouze jim je ochranou.

– 40 Pán jim dá pomoc a vysvobození
za to, že v něho doufají.