Žalm 25

Vzpomeň, Pane, na své slitování.

– 1 K tobě, Pane, pozdvihuji duši, k Bohu svému.
2 V tebe důvěřuji,
– ty mi nedej v hanbě ztroskotat,
ať se nepřátelé neradují!

– 3 Nezahanbíš ty, kdo hledí k tobě,
zahanbeni ať jsou nevěrní!

– 4 Ukazuj mi, Pane, svoje cesty,
uč mě kráčet tvými stezkami.

– 5 K věrnosti mě veď a poučuj mě,
vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany,
– v kterého já dennodenně doufám
pro tvou, Pane, věčnou dobrotu.

– 6 Vzpomeň, Pane, na své slitování,
milost svou, jež trvá od věků!

– 7 Zapomeň mých provinění z mládí,
v lásce své se na mne rozpomeň!

– 8 Pán je plný dobroty a přímý,
ukazuje cestu bloudícím,

– 9 utlačeným dopomáhá k právu,
ponížené vodí k cestám svým;

– 10 jeho cesty – pravdivost a věrnost
těm, kdo plní úmluvu a řád.

– 11 Proto, Pane, odpusť pro své jméno,
odpusť mi můj převeliký hřích!

– 12 Kdo je člověk, jenž se bojí Pána?
Tomu Pán dá správnou cestou jít,

– 13 ten se bude těšit blahobytu,
zemi zdědí v úděl jeho rod.

– 14 Rada Páně těm, kdo se ho bojí,
jeho úmluva je osvítí.

– 15 Moje oči stále hledí k Pánu,
on mé nohy z léček vyprostí.

– 16 Ke mně obrať se, dej slitování,
vždyť jsem ubohý a zcela sám.

– 17 Ulev mému stísněnému srdci,
vyveď mě už z mého sklíčení!

– 18 Pohleď na můj žal a plahočení,
všechny moje hříchy odpusť mi!

– 19 Pohleď na mé četné nepřátele,
jakou krutou mají ke mně zášť!

– 20 Ochraňuj mou duši, vysvoboď mě,
nezahanbi mě v mém doufání!

– 21 Kéž mě chrání nevinnost a věrnost,
neboť k tobě, Pane, pohlížím.

– 22 Vysvoboď, můj Bože, Izraele
ze všech jeho soužení a běd!