Žalm 22

Ježíši, tys zakusil bolest, ty znáš utrpení.

– 2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil?
Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!

– 3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš,
za noci – nedocházím utišení.

– 4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš,
ve chvalozpěvech Izraele trváš.

– 5 Otcové naši doufali jen v tebe,
doufali v tebe, tys je vysvobodil;

– 6 volali k tobě, byli zachráněni,
doufali v tebe, neupadli v hanbu.

– 7 Já však jsem už jen červ, ne ani člověk,
pro posměch lidem, davu k pohrdání.

– 8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí,
rty sešklebují, potřásají hlavou:

– 9 „Svěřil se Pánu – ať ho vysvobodí;
ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“

– 10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna,
tys mi dal úkryt na matčiných prsou,

– 11 na tebe odkázán jsem od narození,
jen tys můj Bůh už od matčina klína.

– 12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka,
a nikde nikdo, aby pomohl!

– 13 Obklopuje mě množství býků,
bašanští tuři sevřeli mě,

– 14 své chřtány na mě otvírají
jako lvi krvelačně řvoucí.

– 15 Celý se roztékám jak voda,
kosti se ve mně rozpojují
– a moje srdce jako z vosku
rozpouští se mi uvnitř těla.

= 16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé†
a jazyk na patro se lepí,
do prachu smrti jsi mě vrhl.

– 17 Smečka zlých psů mě obkličuje,
zločinná tlupa stojí kolem.

= 18 Ruce mi proťali i nohy,†
všechny své kosti mohu spočíst,
a oni na mne krutě civí.

– 19 Rozdělují si moje šaty,
metají kostky o můj oděv.

– 20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen!
Ty mi přijď na pomoc, má sílo!

– 21 Zpod meče vytrhni mou duši
a z drápů lítých psů můj život!

= 22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě†
a zachraň před tuřími rohy!
Vyslyš mě, vyslyš ubohého!

– 23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím,
ve shromáždění velebit tě budu.

= 24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej,†
slavte jej všichni z Jákobova kmene,
chvějte se před ním, děti Izraele!

– 25 Protože nepohrdl poníženým,
nezošklivil si bídu nebožáka,
– tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho,
když k němu v bídě úpěl o pomoc.

– 26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci,
své sliby plním před ctiteli Páně:

= 27 Chudobní najedí se dosytosti†
a chválit budou Pána, kdo jdou za ním,
ať jejich srdce věčné věky žije!

= 28 Rozpomenou se všechny kraje země,†
vrátí se k Pánu všechny lidské rody
a s uctíváním padnou před ním na tvář.

– 29 Neboť jen Pánu patří kralování,
jeho je všechna vláda nad národy.

– 30 Jemu ať klanějí se mocní země,
vzdávají úctu ti, co v hlíně leží!

= 32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat,†
budoucím hlásat jeho spravedlnost:
neboť tak veliké je dílo Páně.