Žalm 18

Vzdávám ti díky, Pane, že jsi mě vysvobodil od zla.

– 2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo!
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
– ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji,
ty jsi můj štít a záchrana moje!

– 4 úpěnlivě volal jsem k Pánu,
osvobodil mě od nepřátel!

– 5 Smrtící vlny mě zalily,
příboje zkázy mě plnily děsem.

– 6 Osidla temnot mě ovila,
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

– 7 K Pánu jsem volal v úzkostech,
k Bohu jsem křičel o záchranu.
– Ze svého chrámu slyšel můj hlas,
k jeho uším došel můj nářek.

= 8 A tu se zachvěla, pohnula zem,†
v základech hor se zakolísala,
jak ve svém hněvu jí otřásal Pán.

= 9 Z jeho nozder valil se dým,†
z jeho úst šlehal sžíravý plamen,
řeřavé uhlíky sršely z něj.

– 10 Nachýlil nebe a sestoupil níž,
s černými mračny pod nohama.

– 11 Na cherubovi přilétal,
na perutích vichru se snášel.

– 12 Celý se halil v temnotách,
ve stanu z tmavých vod a mraků.

– 13 Ze záře, která před ním šla,
padaly kroupy a řeřavé uhlí.

– 14 Nebesa rachotem rozehřměl Pán,
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

– 15 Vysílal šípy do všech stran,
blesky metal a kolkolem sršel.

– 16 I bylo vidět až na mořské dno,
obnažily se základy země,
– když ty jsi, Pane, zahrozil,
zadul vichřicí svého hněvu.

– 17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh,
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

– 18 vyrval mě z rukou mých nepřátel,
z přesily mocných nenávistníků.

– 19 Vrhli se na mne v můj neblahý den,
Pán mi však přispěchal na ochranu.

– 20 Na volný prostor vyvedl mne,
zachránil, v kom našel zalíbení.

– 21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán,
splatil mi za to, že ruce mám čisté;

– 22 za to, že po cestách Páně jsem šel,
od svého Boha neodpadl.

– 23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal,
zákony jeho jsem neodmítal.

– 24 Zůstal jsem před ním bez viny,
chránil se bedlivě před proviněním.

– 25 Odplatil Pán mou nevinnost,
neboť viděl, že ruce mám čisté.

– 26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty
a s dobrým jednáš dobrotivě.

– 27 Čistému odplácíš čistotou,
k chytrákům však jsi opatrný.

– 28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid,
pohledy zpupné však pokořuješ.

– 29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty.
Bůh můj mé temnoty ozařuje.

– 30 S tebou ztékám valy a zdi,
se svým Bohem přeskočím hradby.

= 31 Bůh, Boží cesta je dokonalá†
výroky Páně tříbeny v ohni,
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

– 32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán,
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

– 33 Bůh, který silou mě opásal,
cestu mou ochránil od úhony.

– 34 Jelení hbitost mým krokům dal,
on mi dal kráčet po výšinách.

– 35 Ruce mé učil bojovat,
paže mé napínat kovové luky.

= 36 Svou pomoc dals mi za můj štít,†
pravice tvá mě podepírá,
silným mě činí, že ty jsi se mnou.

– 37 Volnou cestu mým krokům jsi dal,
abych si kotník nepodvrtl.

– 38 Nepřátele jsem dohonil,
neucouvl, až jsem je pobil.

– 39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc,
zůstali ležet u mých nohou.

– 40 Tys k boji silou mě opásal,
podlehnout dals mým protivníkům,

– 41 zahnals mé odpůrce na útěk,
dopřáls mi za jejich záští je zničit.

– 42 Nadarmo křičeli o pomoc,
volali k Pánu, a nevyslyšel je.

– 43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach,
rozšlápl jako na cestě bláto.

– 44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk,
tys mi dal vládu nad národy.
– Podrobil se mi i neznámý lid,
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.

– 46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold,
s chvěním své hradby opouštějí.

– 47 Pán žije! Chvála bud Skále mé!
Veleben budiž Bůh, má spása!

– 48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě,
který mi národy podrobuje!

= 49 Před odpůrci mě zachránil,†
vyzdvihl nad všechny nepřátele,
vytrhl z rukou násilníka.

– 50 Za to tě v národech oslavím,
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

= 51 Pán svému králi byl milostiv,†
vyvýšil svého pomazaného,
Davida i jeho potomstvo navždy.