Obětním dýmem buď před tebou modlitba moje.
– 1 Pane, za tebou volám, na pomoc pospěš,
uslyš můj hlas, když tebe se dovolávám!
– 2 Obětním dýmem buď před tebou modlitba moje,
obětí večerní moje vztažené ruce!
– 3 Postav, Pane, k mým ústům ochranné stráže,
k bráně mých rtů svou spolehlivou hlídku!
– 4 Nenech mé srdce, aby se klonilo ke zlu,
nedopusť, abych provedl nějakou špatnost
– ve spolku s lidmi, kteří jen bezpráví činí;
z jejich pamlsků ani okusit nechci!
= 5 Poctivý aťsi mě bije, zbožný ať káře,†
olejem hříšných však hlavu si pomazat nedám.
Přes jejich zlobu má modlitba zůstane stálá.
– 6 A kdyby jednou svým soudcům do rukou padli,
potom ať slyší, jak laskavá jsou moje slova.
– 7 Tak jako pod pluhem kamínky vyorané,
u jícnu podsvětí rozsety jsou jejich kosti.
– 8 Já však, Pane, stále jen za tebou hledím,
k tobě se utíkám, nenech zajít můj život!
– 9 Ochraň mě před léčkou, kterou mi nastražili,
před pastmi, které mi strojí, kdo pášou jen křivdy!
[- 10 Do vlastních sítí ať bezbožní po řadě padnou,
zatímco já svou cestou půjdu si dále.]